Jáchymov je nejklasičtější rudní revír v české části Krušných hor. Je představitelem tzv. komplexního zrudnění. Nachází se zde ložiska žil rud stříbrných, vizmutových, niklových, kobaltových a uranových. Leží na území svorového komplexu, na východ od jeho kontaktu s karlovarským žulovým plutonem (Karlovarský žulový pluton je žulové hlubinné těleso, které je součástí jiného hlubinného tělesa ležícího pod Krušnými horami. Místy toto těleso vystupuje na povrch ve formě skalních masívů.). Rudní žíly vznikly v hloubce 1.500 m až k povrchu, za teplot nižších než 200° C. Vznikaly vyplněním puklin ve svorech, hydrotermálními rudonosnými roztoky. Těmto puklinám dalo vzniknout rychlé tuhnutí magmatu, čedičové erupce a horotvorné procesy. Žíly mají směr SZ-JV, tzv. žíly půlnoční a S-J, tzv. žíly jitřní. Povrchové partie žil obsahovaly rudy stříbra, směrem dolů se objevovaly rudy olova a ve větší míře rudy kobaltu, niklu a vizmutu. Některé nejhlubší části žil jsou bohaté rudami uranovými.

Již od 16. století byl revír intenzivně dobýván a postižen rozsáhlou důlní činností, jejíž nejnovější rozvoj spadá do období po r. 1945, kdy se těžba soustředila na uranové rudy. Intenzivní průzkum ložiska bohatě ovlivnil poznatky z mineralogie a ložiskové geologie. O tom svědčí několik set vydaných prací, týkajících se studia parageneze jáchymovských nerostů, geologie ložiska, geneze zrudnění a historie dolování.

Jedna z nejstarších map Krušnohoří s Jáchymovem a ostatními horními městy. Jáchymov najdete v levé části mapy, téměř uprostřed s názvem Thal.

Mapa Saska z roku 1560. Jáchymov je ve spodní části uprostřed.

Česko-saské Krušnohoří na mapě Saska z roku 1568